Lagazuoi aneb připomínka první světové války v Dolomitech (MF)

28.08.2019

Lagazuoi - zná to někdo?

Když se řeknou Dolomity, většina z nás řekne masiv Sella, Marmolada, popř. vyjmenuje slavná lyžařská střediska. Vrchol Lagazuoi nikdo. Myslím, že jej řada lidí ani nezná.

Ze zvědavosti zadávám Lagazuoi do googlu a zjišťuji, že jde o vrchol, k němuž vedou fakticky tři cesty. První je via ferrata cesta. Ta s ohledem na psa nepřichází v úvahu. Druhou je výjezd lanovkou k Rifugio Lagazuoi a poté dojít k vrcholu Lagazuoi Piccolo do výše 2778 m. n. m. To je nějaké moc lehké, ne? Ani tato nepřichází v úvahu. Zbývá třetí, pěší výstup z parkoviště u průsmyku Passo Falzarego ve výši 2050 m. n. m., a to místními štolami, které byly vybudovány v období první světové války a sloužily (nejen) italským vojákům. 

První část cesty: příjezd k průsmyku Passo Falzarego a cesta ke štolám

Já jsem ranní ptáče, přítelkyně už tolik ne a psovi je to jedno, ten je pro každou špatnost 😊 Navrhuji brzké vstávání, abychom byli na parkovišti zavčas a mohli bez obav zahájit výstup. Povedlo se a již po sedmé hodině ranní jsme na parkovišti. Jedni z prvních. Hory se teprve probouzí, objevuje se slunce. Dnes bude nádherně. Zatím je teplotně příjemně a my začínáme stoupat. Prvních přibližně 30-40 minut stoupáme po značené cestě s názvem Pralongia - Forcella Travenanzes (SI BO3). Poté dostáváme na výběr, zda pokračovat v této cestě, která vede ke hřebeni a jakoby obchází vrchol Lagazuoi Piccolo, anebo se dát doleva a dostat se na vrchol skrze místní štoly. 

dole je vidět "okružní" cesta; klikatící cesta vedla ke štolám
dole je vidět "okružní" cesta; klikatící cesta vedla ke štolám

Druhá část cesty: štolami až na Rifugio Lagazuoi (2630 m. n. m.)

Na internetu psali, že se vřele doporučuje mít s sebou helmu (cyklistická, horolezecká) a čelovku. Blbec jsem na to zapomněl, takže sem si musel vystačit s mobilem a současně být opatrný. Řeknu to takto, dá se to bez čelovky i helmy zvládnout, ale lepší by bylo mít obojí.

Výstup to nebyl jednoduchý. Neustále se totiž stoupalo po poměrně strmých a vysokých schodech. Navíc ve tmě, to ne každému vyhovuje. Neustále jsem si říkal, co museli vytrpět vojáci v první světové válce, protože toto chodit denně, to by mě mohlo. 😊 Na přibližně 1,5 až 2 kilometrech zdoláte přibližně 350 výškových metrů. 

"zbytek" sestavy
"zbytek" sestavy
pohled do štoly
pohled do štoly

Po přibližně 45 minutách ve štolách, které jsme si náramně užili, jsem vystoupili krátce pod dojezdovým místem lanovky a chatou Rifugio Lagazuoi. Pohledy do stran i protějších kopců stály za to :) 

pohled na protější část Dolomit
pohled na protější část Dolomit
boj vrcholů s mraky
boj vrcholů s mraky

Třetí část cesty: až na vrchol Lagazuoi Piccolo (2778 m. n. m.) !

Na chatě nechybí "povinné" občerstvení. Pivo i kafe vynikající! Necháváme na sebe dopadat sluneční paprsky. V této výšce mají jinou sílu než v nížinách. 

Už jsme opravdu blízko. Chybí přibližně 15 minut cesty na od pohledu hezké cestě s nikoliv složitým profilem. Cesta je zajímavá v tom, že umožňuje dvě varianty, přičemž druhá z variant hovoří o tom, že tuto mají volit vozíčkáři. Dolomity jsou pro všechny ! 

Vrchol dnešního dne dobýváme kolem poledne. Jde o výborný čas, neboť nazpět volíme okružní cestu. než se na cestu vydáme, kocháme se překrásnými výhledy a samozřejmě nesmí chybět vrcholové foto!  

vyhlížíme se psem lepší zítřky :)
vyhlížíme se psem lepší zítřky :)
vrcholová + krmení dravé zvěře :)
vrcholová + krmení dravé zvěře :)

Čtvrtá část cesty: zpět na parkoviště kolem dominantní Tofana di Rozes 

Z vrcholu se vydáváme okružní cestou kolem vrcholu Col Dei Bos ( 2559 m. n. m.), ale především vedle jednoho z nejvyšších vrcholů Dolomit Tofana Di Rozes (3225 m. n. m.). Cesta zpět je v první polovině veskrze kamenitá, druhá část již vede po zpevněné širší cestě. Krátce před příchodem k parkovišti míjíme pozůstatky Caserna Guiera Alpini.

jdeme zpět a proti nám Tofana di  Rozes
jdeme zpět a proti nám Tofana di Rozes
pohled doleva při cestě zpět :)
pohled doleva při cestě zpět :)

Závěrem

Pár informací a doporučení na závěr. Zdolali jsme přibližně 15 km, avšak přes (!) 1000 výškových metrů. Doporučuji vzít s sebou helmu a čelovku. Boty postačí vysokohorské, nejedná se o tzv. via ferrata cestu. Jinak postačí klasická výbava do hor, pro jistotu bych si vzal občerstvení, nikdy nevíš, zda budou na vrcholu otevřené restaurace. Ceny jsou zde odpovídající Dolomitům, když to řeknu zjednodušeně. Pivo (0,5 l) stojí cca 4 EUR, káva (espresso) 2,5 EUR, lanovka v hlavní sezóně ještě více jak 9 EUR, obědové jídlo odhadem 15 EUR, apod.

Cesta není problém pro psy, pokud je pes alespoň trochu zvyklý na výlety. Snad jen doporučuji po výletě prohlédnout packy, v jakém jsou stavu. Přeci jen vede značná část po kamení. 

Lagazuoi Piccolo na první dobrou nikomu nic moc neříká, navíc si řekne, že to ani nepatří do Dolomit, protože to vůbec nezní italsky. Já však mohu jedině doporučit. Štoly jsou fascinující, výhledy doslova dechberoucí. Z vrcholu lze volit z více variant sestupu. Možná jen doplním, že mě příjemně překvapují Italové, jak perfektně mají značené trasy. Nejen dnes nebyl vůbec problém s navigací. 

Ciao!

Michal Faltus

Šetina, Komendová & Partners s.r.o., advokátní kancelář, www.akskp.cz
Všechna práva vyhrazena 2020
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!